Může člověk, který v dávné minulosti brutálně týral své děti, dostat do péče další? V Česku ano. Civilní soudy celou trestní minulost žadatelů o opatrovnictví dětí neznají. Mohou vidět rejstřík trestů, který však neobsahuje všechny trestné činy. Senátorka Jitka Chalánková chce prosadit to, aby justice měla přístup ke všem deliktům z minulosti. Oslovení soudci a experti návrh vítají.
Šestiletou Valerii, po které policisté už dva roky marně pátrají, pravděpodobně utýrala babička, kterou dostala do péče i s jejími sourozenci. Vnoučata dlouhodobě týrala, dívku přivazovala k záchodové míse, bila ji tyčí od vysavače a modřiny zakrývala líčidlem. V roce 2017 dívka zmizela.
Babičku Valerie soud poslal na osm let za mříže. Až když započalo pátrání, vyplavalo na povrch, že už v minulosti byla odsouzena za několikaleté týrání svých dětí, podle znalců bylo mučivé.
Druhá šance
Soud, který jí svěřil do pěstounské péče čtyři vnoučata, o její trestní minulosti nevěděl. Ani nemohl. Odsouzeným lidem se totiž po čase mažou tresty v rejstříku. Lhůta pro zahlazení se odvíjí od výše trestu.
Trest sice i po zahlazení zůstane v záznamech, ale jen v takzvaném opisu. V zákoně o rejstříku trestů je uvedeno, že opis mohou dostat orgány činné v trestním řízení, což je policie, státní zastupitelství a trestní soudy, ministerstvo spravedlnosti nebo Kancelář prezidenta republiky.
Opatrovnický soud se tak úplnou trestní minulost žadatele o pěstounskou péči nedozví. Podle soudce okresního soudu v Mostě Martina Beneše je cílem výmazu trestů u rejstříku poskytnout lidem, kteří v minulosti „zakopli“, druhou šanci, a nediskvalifikovat je do konce života.
Opatrovnické soudy by mohly získat opis
Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS chce prosadit novelu trestního zákoníku, která by opatrovnickým soudům umožnila zjistit úplnou trestní minulost žadatelů o opatrovnictví dětí. „Považuji to za velmi urgentní. Ministerstvo spravedlnosti doposud nevystoupilo s vlastním návrhem řešení, proto jsem se rozhodla návrh předložit v souvislosti s projednáváním jinak dobře připravené novely trestního zákoníku,“ objasnila.
Pozměňovací návrh by rozšířil okruh orgánů, kterým smí být vydán opis z rejstříku trestů, o soudy rozhodující v opatrovnických věcech. „Návrh je formulován tak, aby se týkal nejen dětí, ale i lidí, jejichž svéprávnost má být omezena a mají být svěřeny opatrovníkovi. Tedy obecně všech zranitelných v důsledku toho, že jejich záležitosti vyřizuje někdo jiný, kdo tak nad nimi fakticky získá moc,“ vysvětlila Chalánková.
Novojičínský soudce Vladimír Polák se domnívá, že je naprosto nezbytné znát trestní minulost lidí, kterým má být do péče svěřeno nezletilé dítě. Otázkou ale podle něj je, zda se má jednat o kompletní trestní minulost.
„Toho bychom docílili tak, že by si soud mohl v určitých řízeních vyžádat opis z rejstříku trestu. Mimo jiné je to běžné při posuzování nepříbuzenských pěstounů, kde správní orgány tuto možnost mají,“ řekl Polák a doplnil, že je spíše zastáncem toho, aby se některé trestné činy, například proti dětem, nezahlazovaly.
Soudce Beneš upozornil, že je třeba posuzovat proporcionalitu každého případu. Uvedl dva příklady, v nichž řešil, co je větší problém. Zda to, že je z možnosti péče o dítě vyloučený člověk, který spáchal trestný čin před dvaceti lety. Nebo zda je větším problémem, pokud takovému člověku svěříme dítě a nevíme, že něco spáchal, protože výpis z rejstříku trestů má čistý.
Někdy mám pochybnost, říká soudkyně
Soudkyně Kamila Horká z Obvodního soudu pro Prahu 9 připomněla, že si u pěstounské péče nemůže vyžádat opis ani v případě, kdy má pochybnosti o důvěryhodnosti žadatele. Vysvětlila, že jsou dva druhy pěstounské péče – „klasická“ dlouhodobá a „profesionální“ na přechodnou dobu, aby děti nemusely být například v ústavu.
„Téměř se nedostanu k psychologickým profilům žadatelů u pěstounské péče na přechodnou dobu. Někdy o nich mám pochybnosti, nevím, jakým způsobem probíhá výběr,“ popsala soudkyně Horká.
Pokud má o žadateli pochybnosti, může požádat o prošetření poměrů příslušný OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí, neboli „sociálka“). „Abych mohla s čistým svědomím někomu svěřit dítě, tak potřebuji vědět, jaká je v rodině situace,“ vysvětlila.
Sociálka hraje v procesu osvojení a pěstounské péče zásadní roli. Orgány sociálně-právní ochrany dětí si na rozdíl od opatrovnických soudů mohou podle zákona o rejstříku trestů opis při jednání o pěstounské péči nebo osvojení dítěte vyžádat. Když z něj zjistí, že žadatel nebo jeho nejbližší představují riziko, musí to soudu oznámit.
Dá se týrání předcházet?
Ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková uvedla, že se setkávají s případy, kdy je dítě v náhradní rodinné péči týráno. „Je těžké vyjádřit, zda je to často či ne, ale je jisté, že v některých případech je to naprosto zbytečné vystavení dětí týrání či zneužívání, neboť při znalosti minulosti žadatelů by bylo možné děti takovému riziku vůbec nevystavovat,“ sdělila Dušková.
Podle ní by mohla nová legislativní úprava eliminovat předvídatelná rizika při svěření dítěte do péče příbuzných. „Se znalostí takové skutečnosti by také bylo možné například přesněji nastavit jednak případnou podporu pečující osoby, ale i zvýšenou kontrolu kvality její péče,“ tvrdí.
Ne vždy je jednoduché rozkrýt situaci v rodině,“ shrnuje mluvčí brněnské sociálky Filip Poňuchálek. „Pravidelná spolupráce s členy rodiny a zjišťování informací od dalších institucí by tomu mělo významně napomoci tomu, aby se případům týrání předešlo,“ objasnil.
Soudkyně Horková však uvádí, že týrání dítěte v náhradní rodinné péči je ojedinělá věc. „Ve své praxi jsem se s tím nesetkala. Od kolegů vím o dvou věcech, ale je to spíše ojedinělý exces, ke kterému může dojít v každém státě,“ konstatovala Horková.
„Nemůžu nedodat, že podobným tragédiím se nikdy zcela nevyhneme,“ uzavřel soudce Beneš.
Autor: Tereza Kučerová