(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s místopředsedkyní TOP 09 Jitkou Chalánkovou)
Václav MORAVEC, moderátor
Paní poslankyně, začnu u Vás, protože to byla vláda, kde byla TOP 09. Měli jste resort práce a sociálních věcí a vláda Petra Nečase schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do 7 let od letoška. Máme tady poměrně velké zpoždění. Proč k němu podle Vás došlo?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Tento dokument schválila vláda. Je to strategie, na kterou navazují akční plány. My jako Poslanecká sněmovna jsme schvalovali novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, novelu zákona číslo 359, kolem které byla poměrně vyhrocená debata už v roce 2012. Vracela se ze Senátu, byla vetována prezidentem republiky. Diskuse se neustále prohlubovala. Upozorňovala jsem v té době na určitou disproporci, nevyváženost pomoci biologické rodině, která se může ocitnout ve velmi špatném ekonomickém postavení, bude mít nedostatek peněz na bydlení. Proti tomu může nastat úplně jiný způsob péče o její děti. Je naprosto nepřijatelné, a to si myslím, že si i s paní ministryní rozumíme, že je zakázáno odebírat děti rodičům z důvodů špatné ekonomické situace. Tato novela byla nicméně doprovázena ještě určitými pozměňovacími návrhy a vzhledem k tomu, jak se v terénu nyní projevuje, jsme se rozhodly s kolegyněmi poslankyněmi založit pracovní skupinu. Paní ministryně o ní v Poslanecké sněmovně ví. Také tam zveme zástupce jednotlivých ministerstev, například ministerstva práce a sociálních věcí. Zveme přímo paní ministryni, zveme zástupce ministerstva zdravotnictví, ministerstva spravedlnosti, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Samozřejmě je tam také celá plejáda odborných společností, odborníků, kteří mají zájem spolupracovat, například zástupci pěstounů, kteří se tam velice angažují. Chtěli jsme vyhodnotit, jak ta novela v praxi funguje, protože vždycky, když přinesete nový zákonný rámec, tak se může stát, že některé dílčí kroky nemusí být úplně ideální. Může se stát, že je potřeba něco opravit, nějak jinak nastavit. To je ten důvod, proč jsme začaly jako poslankyně tuto pracovní skupinu svolávat. Vlastně jsme také určité výstupy z této pracovní skupiny posílaly směrem k výboru pro sociální politiku, který mnohé z nich akceptoval. Na mnohé také upozorňuje paní ministryně, která chodí na jednání tohoto výboru a chceme, aby se věci, které eskalují nesprávným směrem, zbrzdily a opravily.
Václav MORAVEC, moderátor
Co se má opravit a zbrzdit?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Především opakovaně, a to tady beru i jako otázku svého svědomí a slibu směrem k terénu, je to otázka dlouhodobých pěstounů. Protože pokud chceme, aby děti strávily co nejkratší dobu v krizovém režimu, například v dětských centrech. Musíme si uvědomit, že dvě nebo tři třetiny dětí se vrací ke svým biologickým rodičům po době, co jsou vyřešeny například jejich zdravotní komplikace a jsou tam v kontaktu se svou vlastní rodinou. Do dvou až tří měsíců přecházejí zpátky ke svým vlastním rodičům. Zbytek, asi 20 procent těchto dětí, potom přechází do dlouhodobé pěstounské péče. Jenže nastala situace, kdy se nám nedostává dlouhodobých pěstounů. A ta situace je skutečně naprosto tristní. Samozřejmě nic proti pěstounům na přechodnou dobu. U nejmenších dětí je určitě dobře, pokud mohou strávit co nejkratší dobu v krizovém režimu a potom je jejich situace vyřešena definitivně. Na to upozorňují například i psychologové z Českomoravské psychologické společnosti, kteří si založili svou vlastní sekci pro tuto oblast. Nabízejí pomocnou ruku a radu. Nicméně nabízejí marně, protože ministerstvo s nimi zatím tak úplně kontakt nenavázalo. Ti upozorňují, že je důležité, aby děti zažily co nejmenší počet změn prostředí. Aby byla jejich situace definitivně vyřešena na základě odborného posouzení, diagnostiky a vrátily se nejlépe k biologickým rodičům, pokud je situace té rodiny vyřešena, anebo aby byly umístěny do dlouhodobé pěstounské péče. Tady je právě situace, na kterou upozorňují dlouhodobí pěstouni, ať už se to týká finančního ohodnocení a také dalších komplikací a problémů, které mají.
Václav MORAVEC, moderátor
Když paní ředitelka Dykastová v reportáži upozorňuje na problém nedostatku pěstounů a co bude s dětmi z dětských domovů, tak má pravdu. Problém je v nedostatku dlouhodobých pěstounů.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Jednak dlouhodobých pěstounů a jednak jsou to pěstouni specializovaní. Situace zaskočila rodiny dlouhodobých pěstounů, kteří přijali děti především ve větší sourozenecké skupině v době před tou novelou, a změnily se jim podmínky. Dochází ke změně podmínek při vyplácení odměny pěstouna a podobně. Situace je pro ně poměrně složitá. Na to se ptají a upozorňují i ředitelé domovů nebo odborníci z terénu – co bude například se sourozeneckými skupinami. Je naprosto nepřijatelné eticky a odborně, aby sourozenecké skupiny dětí, což jsou konkrétní děti, které jinou vazbu než na sebe jako sourozenci nemají, byli rozděleni. Buď do pěstounských rodin, nebo část mohla být v ústavní části a část v pěstounské péči.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní místopředsedkyně, myslíte si, že je vhodné razantní politické řešení problému, po kterém volá nová petice?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Některá dětská centra už fungují velmi dobře a dokázala se transformovat do podoby, která je kýžená a žádoucí. Skutečně poskytují doplňkové služby, ambulantní služby, bydlení, péči například o další sourozence v rodině, odborné služby. To je cíl a je to kupodivu realizovatelné i bez nějakých složitých zákonů. Je to velice pěkné, protože tato dětská centra se inspirovala v západních zemích, například v Německu, kde se inspirovali výzkumy našich odborníků – pana profesora Matějíčka a pana docenta Langmajera. Tento způsob dětských center už tam funguje a česká dětská centra pokračovala po revoluci v tomto duchu. Pokud se bavíme o zákonu o sociálních službách, kde je také doplněk novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tak tam bych chtěla upozornit, že připomínkové řízení, ve kterém je obrovský balík připomínek, ať už z krajů nebo jednotlivých ministerstev, skutečně paní ministryni ani trošku nezávidím. Ministerstvo zdravotnictví se ohradilo, že vůbec nehodlá svá zařízení pro děti do tří let, kde se poskytují v převážné většině zdravotní služby, především pro děti více zdravotně postižené, anebo děti s kombinovanými problémy, to znamená sociálně zdravotní, pod ministerstvo práce a sociálních věcí převést. A pak je ještě otázka bydlení, protože jsme očekávali, že tato vláda, protože to byla její vlajková loď, připraví zákon o sociálním bydlení. To se nestalo a výsledek, který teď sledujeme od začátku letošního roku, je velmi tristní.
Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, i Vy, paní poslankyně, z těch skeptických slov, která používáte, je pravděpodobné, že tento problém bude řešit až vláda po vládě Bohuslava Sobotky?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Především bych chtěla říct, že jsem velice ráda, že všichni razantně odmítáme uměle vytvořený konflikt mezi ústavní péčí a péčí pěstounskou. Všechny typy péče mají svůj velký význam pro pomoc dětem a každé dítě má právo dostat takovou pomoc, která nejlépe uspokojí jeho konkrétní požadavky a konkrétní psychické potřeby. To jsou slova pana profesora Matějíčka. Jeho centrum Paprsek funguje do dnes.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte si, že to bude dluh, který bude řešit další vláda?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Zřejmě už ano.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní místopředsedkyně, pokud byste byla ministryní práce a sociálních věcí, co byste udělala pro to, aby ohodnocení dlouhodobých pěstounů bylo výhodnější?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Určitě bych vyšla z jejich konkrétních připomínek, které sepsali. S tím bych se obrátila na legislativce – například bych chtěla navrátit odměnu pěstouna pro oba pěstouny, protože jsou rodiny, které pečují o větší počet sourozenců a podobně. Chtěla bych navýšit odměnu pěstouna. Vyřešit také otázku toho, že vláda navyšuje minimální mzdu a pěstoun ze své odměny, která je malá, musí ještě doplácet například na zdravotní pojištění. Jsou to zcela konkrétní věci. Také bych chtěla vyřešit především situaci pěstounů, kteří mají větší sourozenecké skupiny.
Václav MORAVEC, moderátor
Z toho, jak jsem Vás poslouchal, tak paní ministryně tyto připomínky zatím nebere v potaz?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
My na to upozorňujeme.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Brala bych je v potaz, kdyby mi je někdo oficiálně dal. Paní poslankyně je ale poslankyně, takže já nevím, proč jsme nezaznamenali už dávno nějaký takový návrh třeba v diskusi o státním rozpočtu. Případně je teď otevřen zákon o státní sociální podpoře, kde ještě očekávám, že právě tam, co se týče dlouhodobých pěstounů, nějaké návrhy budou. Žádný jsem od Vás ale zatím nezaznamenala.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
V tomto návrhu zákona jsou změny, které se týkají pěstounů, ale spíše pěstounů na přechodnou dobu. Chtěla bych říci, že toto je velmi složitý systém. Chce to systémové změny. To není něco, co opravíme drobným pozměňovacím návrhem přilepeným k něčemu. Je to otázka toho, co jde přímo z ministerstva. Chtěla bych se ještě vyjádřit k panu doktoru Macelovi. Nic proti historii, ale nevím, kdy se stalo, že se stal odborníkem na rodinnou politiku. Vystudoval přece jenom historii. My se známe již delší dobu. Nicméně zazněly určitě zajímavé věci, například o podmínce sjednocení systému. Je ale potřeba se bavit s odbornou veřejností a potřeba tuto podmínku skutečně nějakým způsobem doložit, aby nedošlo k ještě větším komplikacím. Tam doložení až tak úplně nebylo. Je pravdou, že pan doktor Macela potom přešel do nevládního sektoru, který má poměrně velký vliv například přes výbor pro práva dítěte. Tam se vyskytují různí zástupci nevládních organizací, kteří potom zase úzce spolupracují s ministerstvem práce a sociálních věcí. Role parlamentu je potom poměrně komplikovanější, protože je potřebné vnímat také veřejnost, která slyší různé petice, různé nátlakové akce. Poslanecká sněmovna se s tím potom vyrovnává zase jiným způsobem.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak může ten systém fungovat, když nefunguje ten resortismus? Co veřejnost, paní místopředsedkyně, ve vší úctě k Vám, má dělat, když to vidí i v tomto pořadu?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Je potřeba to umět doložit. Pokud chceme dělat systémové změny, tak je potřeba umět doložit do Poslanecké sněmovny takzvaný dopad toho návrhu, legislativní změny. Tam ty dopady skutečně nejsou.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, co můžete udělat pro to, abyste podmínky zlepšila, abyste vyšla vstříc paní poslankyni Chalánkové?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Mě při vší úctě nezajímá vycházení vstříc paní poslankyni Chalánkové. Mě zajímá vycházení vstříc pěstounským rodinám.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale o to snad jde paní místopředsedkyni Chalánkové, předpokládám.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Jak kdy a jak kterým. Jak říkám, novela zákona o státní sociální podpoře, kde jsou pěstounské dávky, je otevřená. Počítám tam s pozměňovacím návrhem, který by zlepšil finanční ohodnocení v případě, že se pěstouni starají jen o jedno zdravé dítě. Tam je odměna pěstouna 8 tisíc korun, ale nikoliv čistého.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Chtěla bych zareagovat. Souhlasím s paní ministryní, že možná i více než polovina, snad až tři čtvrtiny, dlouhodobých pěstounů, jsou pěstouni příbuzenští. Tam jsou také určité konkrétní poznatky. Je potřeba prověřovat i tyto příbuzenské pěstounské rodiny. Chtěla bych ale řešit na jinou věc. My jsme se na výboru bavili o počtech pěstounů, ať jsou to pěstouni dlouhodobí nebo pěstouni na přechodnou dobu. Zajímá nás, pro kolik dětí vůbec budeme tyto pěstouny potřebovat. Neměli jsme představu o počtu pěstounů a s tím vůbec nekorespondující představu o počtu dětí, které potřebují náhradní rodinnou péči. Jsou to konkrétní poznatky z orgánů sociálně-právní ochrany dětí přesto, že případové konference, které probíhají a doporučí nejlepší péči o dítě, které je ohrožené, je tam formální či neformální tlak. Protože tyto orgány jsou skutečně výkonnými složkami pod ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou pod tlakem především upřednostňovat pěstounskou péči, což může být dobře. Na druhou stranu pro některé dítě to třeba ideální není. Takže tam je problém.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Pokud to pro některé dítě ideální není, tak to samozřejmě nenastane. To je úplný nesmysl.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Chtěla bych ještě k počtům pěstounů. V pěstounské péči na přechodnou dobu jsme měli umístěno 614 dětí v roce 2015. Protože statistiky za rok 2016 ještě nemáme k dispozici, jsou to přímo odpovědi paní ministryně, které posílá na výbor pro sociální politiku a na mou interpelaci. Z těchto 614 dětí v roce 2015 šlo 93 do osvojení, což je samozřejmě správně. Potom 9 do takzvaných „Klokánků“, protože to nejsou jenom Klokánky, ale jsou to i jiné typy těchto zařízení. Pouze 49 z 614 dětí se vracelo do péče svých rodičů, kde jsme očekávali, že by to bylo opravdu nejlepší. 156 dětí pokračovalo do jiné formy náhradní rodinné péče. Najednou nám tam zůstává číslo 307, protože není nikde napsáno, kam šly.
Václav MORAVEC, moderátor
V krátkodobé péči?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
V krátkodobé péči. V některých případech už dochází k tomu, a jsou to konkrétní osudy konkrétních dětí, které mám k dispozici, že přechodná pěstounská péče se bohužel, protože ty děti, které není kam přemístit, protože máme nedostatek…
Václav MORAVEC, moderátor
Se stává tou dlouhodobou?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Tak úplně ne, protože to nejde tak jednoduše. Nicméně zůstávají na základě předběžných opatření soudu prodlužované například na dva a půl až tři roky.
Václav MORAVEC, moderátor
A to byste chtěla omezit?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
O tom se musíme bavit. Uvědomte si, že pokud má pěstounská péče na přechodnou dobu fungovat jako krizové opatření, kde se tedy bavíme o vyřešení problému? Dítě má být předáno do definitivního řešení. Máme tu konkrétní osudy dětí, které tam byly dva a půl až tři roky v přechodné pěstounské péči. To už je svým způsobem mimo zákon. Toto konkrétní dítě má tak závažný handicap, že se nemělo nikdy ocitnout v této pěstounské péči na přechodnou dobu.
Václav MORAVEC, moderátor
Co tedy chcete po paní ministryni?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Já mám číslo, že přes 90 % dětí jde do nějaké formy rodinné péče ať už vlastní nebo náhradní…
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Mně to nevychází. To je Vaše odpověď na interpelaci.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Tak to určitě takhle není.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Jsou to vaše čísla, paní ministryně. Jak je možné, že toto konkrétní dítě se na doporučení orgánů sociálně-právní ochrany dětí dostalo do pěstounské péče na přechodnou dobu a zůstává tam třetí rok? Situace dospěla tak daleko, že bylo nabídnuto prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí do mezinárodní adopce. Dítě, které má závažný mentální a zdravotní handicap. Samozřejmě o něm více hovořit nemohu. Nakonec to dopadlo tak, že to dítě zahraniční zájemci o osvojení odmítli a bylo umístěno, sice na základě předběžného opatření, v dětském domově.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Takových konkrétních případů dětí, které jsou zbytečně v ústavní péči, bychom Vám mohli dát celý seznam.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Na to je paragraf.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Hlavně nezapomeňte, že dítě je umístěno do rodiny, sice na základě doporučení orgánů sociálně-právní ochrany, ale vždycky ještě rozhoduje soud. Takže jestli tam bylo nějaké selhání, tak je to zaprvé i na ten soud. Za druhé říkám, to bychom se tady mohli bavit o seznamech dětí, které mohly být přechodně v pěstounských rodinách a jsou v kojeneckých ústavech.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Přesně tak.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Úplně zbytečně. Jsou to zdravé děti. Jsou tam zbytečně.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Na to bych strašně ráda upozornila. Na to mě upozorňují ředitelé dětských center, že tam ty děti jsou. Zůstávají tam dlouho z jiného důvodu.
Václav MORAVEC, moderátor
Co v tom konkrétně udělat a jaké řešení tedy navrhujete?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Konkrétní řešení dětí, které zůstávají příliš dlouho v dětských centrech, v kojeneckých ústavech, je otázka takzvaného paragrafu 817. Měla jsem přímo konkrétní dotaz, kolik rodin se po prodloužené době, kdy se mohou ohlásit zpět jako biologičtí rodiče, opravdu o své děti, které odmítají, zajímají. Je to zcela konkrétní paragraf 817. Biologičtí rodiče se znovu mohou přihlásit o prodlouženou dobu 3 měsíce.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
To je občanský zákoník.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Ano, to je občanský zákoník.
Václav MORAVEC, moderátor
Takže ho změnit?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Nic tomu nebránilo. Občanský zákoník byl ve sněmovně otevřený. Vy jste nepodala pozměňovací návrh?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Pozměňovací návrh jsem nepodala. Nicméně ale diskutujeme o této věci.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Ale to už je taky pozdě.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Máme úplně jiný návrh a mohu Vás ujistit, paní ministryně, že jsme podali poslanecký návrh, který se týká diagnostických ústavů. Protože ho Poslanecká sněmovna odmítla, tak…
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
To je zas něco úplně jiného. To už jsme zas uhnuli.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
To jsou děti, které jsou ve školských domovech. Návrh jsme podaly s kolegyněmi poslankyněmi jako poslanecký návrh.
Václav MORAVEC, moderátor
Zaznívaly sliby politiků a političek, kteří usedli do vedení resortu práce a sociálních věcí, pro podporu rodin s dětmi. Proč se to nepodařilo za vás, když jste byli ve vládě, paní místopředsedkyně?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Co myslíte, že se nepodařilo konkrétně?
Václav MORAVEC, moderátor
Například částečné úvazky a jejich podpora u zaměstnavatelů?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Tady je to docela zajímavé, protože návrh na zvýhodnění částečných úvazků jsem připravila, ale těsně před tím došlo v roce 2013 k pádu vlády. Takže jsme ho předložily s kolegyněmi poslankyněmi nyní. Je to návrh, který se týká výdělků, které jsou nižší než minimální mzda. Takový výdělek může být pouze v případě, že člověk pracuje na částečný úvazek. Řešíme otázku toho, že je zaměstnavatel povinen za něho doplácet do zdravotního pojištění.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale tento návrh vláda nepodpoří.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Tento návrh vláda nepodpoří. Nicméně tento návrh do Poslanecké sněmovny přijde a já věřím, že najde podporu napříč spektrem.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že se to ještě do voleb stihne?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Mohlo by se to podařit. Na druhou stranu je to zcela konkrétní krok, který není nicneřešící analýzou, které se objevují z ministerstva práce a sociálních věcí. Nejsou to žádné konkrétní návrhy. Především tam nejsou návrhy, které by měly podporu celé koalice. To je mi líto. Náš návrh má možná nakonec šanci uspět. Uvidíme v Poslanecké sněmovně.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Kde se řada návrhů hlasuje i přes politické spektrum. Tak uvidíme.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Přesně tak. Je to možné. Jsou docela zajímavé diskuse se zaměstnavateli například kolem zákoníku práce, který by bylo dobré už příliš neotvírat. Tam je totiž například otázka zaměstnávání z domova, které mnohdy maminkám vychází vstříc, je výhodné a vyhovuje jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům. Jediný, kdo se ho snaží omezit, je kupodivu vláda nebo ministerstvo práce a sociálních věcí. Je důležité, abychom nechali vůli zaměstnavatelů, aby mohli nabízet benefity a chovat se společensky zodpovědně například vůči maminkám, které jsou na mateřské dovolené a chtějí se vrátit. Co se týká dotací z aktivní politiky zaměstnanosti, určitě je to cesta. Nicméně nejsem příznivcem širokých dotací, protože je to cesta nesystémová, která může pomoci, ale není to změna, která by měnila celý systém.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, ustoupíte KDU-ČSL z rušení konceptu slevy na dani. Pro děti, manžele a manželky?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Ne, a to z toho důvodu, že mám pocit, že naši lidovečtí bratři velmi špatně četli. My jenom říkáme, že slevy, které jsou na bezdětnou nepracující manželku, kde děti nejsou, by se měly zrušit. A naopak finanční prostředky převést právě na podporu rodin, kde jsou děti. Takže toto je nějaký omyl.
Václav MORAVEC, moderátor
Takže až vám toto lidovci napíší?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Tak jim to vyvrátíme.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Mě udivuje, proč jste si tuto shodu nevyjednali před tím, než jste s těmi návrhy přišli před kamery. Pro opozici je to poměrně nečitelné, na koho máme vůbec reagovat. Chtěla bych konkrétně zareagovat na daňové slevy, kde Česká republika patří mezi rekordmany. Podle hodnocení OECD jsme na druhém místě. V oblasti dávkové, která cílí spíše na chudší, je to asi polovina průměru OECD. To se týká chudších rodin s dětmi nebo těch, kde jeden z rodičů nepracuje nebo jsou doma oba. To je konkrétně dávka pro děti. Celkem jsem se divila, jak dlouho zůstala sleva na manželku nepovšimnuta. Čekala jsem, kdy to přijde.
Václav MORAVEC, moderátor
Přišlo to a je to dobře. Podpoříte to?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Přišlo to a v žádném případě nedoporučím zrušení této slevy na manžela nebo na manželku. Je to pro stabilitu manželského vztahu jako jedné ekonomické jednotky.
Václav MORAVEC, moderátor
Těch bezdětných?
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
To vůbec není potřeba řešit. Musíme řešit, co je skutečně důležité pro výchovu dětí, a to je stabilní manželský svazek.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně strany /ČSSD/
Rodiče chtějí mít možnost být 3 až 4 roky doma, ale zároveň řada z nich chce mít možnost sladit rodinný a profesní život mnohem lépe a mít k tomu lepší podmínky, než jaké jsou dnes.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
To se týká především rodičovského příspěvku, kde jsme pro to, aby si maminky mohli vybrat. Nicméně je nepřekročitelná hranice nástupu dítěte pod dva roky do kolektivního zařízení. To znamená například do jeslí, pokud si zajistí individuální péči o své dítě, ať už je doma s maminkou s babičkou anebo s chůvou – tak tam se na rodičovský příspěvek nesahá.
Václav MORAVEC, moderátor
Když se dostanu k přebytku státního rozpočtu, tak sociální demokraté navrhují v rámci toho rozpočtového přebytku valorizaci důchodů i zvýšení přídavků na dítě.
Jitka CHALÁNKOVÁ, místopředsedkyně strany, členka výboru pro sociální politiku PS PČR /TOP 09/
Tam se hovořilo spíše o důchodové reformě. My slyšíme spousty návrhů, které zatíží svými mandatorními výdaji další vlády, které přijdou a další rozpočty. Přitom tato vláda zrušila důchodovou reformu, která měla řešit výplatu důchodů generací, která přijde za 20, 30 let. S ničím jiným nepřišla. Daň z přidané hodnoty, která byla zvýšena právě z důvodu nákladů na důchodovou reformu, nesnížili a důchodová reforma se nekoná. Pokud se tam přebytek zaúčtuje nebo nezaúčtuje, to je v podstatě jedno. Doporučovala bych, aby se přebytek zaúčtoval na snížení státního dluhu a aby se vláda věnovala důchodové reformě, která má smysl. Důchody stejně musí být vyplaceny jako mandatorní výdaje. Je úplně jedno, jestli tam zaúčtujete přebytek nebo ne
ZDROJ: OTÁZKY VÁCLAVA MORAVCE, 15. 1. 2017